Petr II./ Jiřice, březen 2017
Esej:
Řecké slovo pro obnovení, uzdravení, znamená doslova: „Opravit, co se porouchalo, rozbilo“.
Co v Tobě Bůh opravuje?
Abych řekl pravdu, tak zatím hledám cestu, ale vím, že nějaká změna přijde. Já se potřebuji naučit zodpovědnosti, to je pro mne teď na prvním místě. Už jenom to, že sám se sebou chci něco dělat, je pokrok a toho se chci držet.
Sezení na které chodím mě hodně dává v tom smyslu, že vidím, že když člověk něco chce, tak to jde, viz. Pavel Kadaši se kterým se znám už z dřívějška. Chci se chytit šance a jednou se třeba podívat mojí sestře do očí a dokázat jí, že tam uvnitř jsem pořád její brácha. To je ta oprava, kterou bych chtěl. Zatím ji zklamávám a vím, že jí to bolí, proto se mnou nekomunikuje.
Hodně mě změnila sebevražda mojí matky i úmrtí otce, a i když to je rok 2003, tak od té doby se to nedalo do pořádku. Myslím si, že každý musí dospět do bodu, kdy všechno najednou pochopí a začne přemýšlet jinak a snad to dokáže napravit a být konečně šťastný.
Přál bych si, aby po „opravě“ můj život měl smysl a mohl jsem se upřímně podívat do očí lidem, které mám rád a vidět v nich to, co jsem tam vídal, když jsem byl ještě na jiný cestě. Rozepsal jsem se o trošku jiným tématu, ale asi to chtělo ven, takže se omlouvám.
Třeba se ze mne nikdy nestane 100%ní věřící člověk, ale pokud dokážu změnit svůj život, postoj ke všemu tak i tak, to je nejlepší, co se mi v životě povede.
