Pilát Pontský během soudu nad Ježíšem volá k židovskému lidu ve snaze upozornit na žalostný stav zbičovaného a trním korunovaného odsouzence: Hle člověk! (Ecce homo!). Pro samotného Piláta je Ježíš možná Někým, kdo mu ztěžuje život kvůli rozhodnutí, které o Něm musí udělat, a které mu rozhodně nesmí zničit kariéru kvůli nějakým náboženským bouřím. Pro ty, kteří volají po Jeho jednoznačném, tvrdém potrestání, je Ježíš zločincem a buřičem, který narušuje zavedené náboženské pořádky a potažmo tak nepřímo oslabuje moc náboženských vůdců. Pro Ježíšovy následovníky pak nespravedlivě stíhaným člověkem, který dokáže zvláštně a naléhavě pozvat druhé k následování Jeho vlastního učení a dokáže zasáhnout obdivuhodným způsobem srdce člověka. Člověka, který tak obtížně hledá světlo pro svoje další putování po tomto světě. Velikonoční doba je největším zastavením během liturgického roku. Může být i zastavením v našich vlastních životech. V naší službě. Nechme se nasytit světlem a teplem této doby. Vždyť přicházíme s „Dobrou zprávou“ za lidmi, v jejichž tvářích nám jejich vrásky vypovídají cosi o velkém utrpení z nepochopení života samého, z nepřitakání dobru, z podání ruky nabízenému zlu. Tak mějme odvahu, vždyť Velikonoce nám dávají dost světla, abychom mohli putovat spolu s nimi jejich životy a dodávali jim sílu, důvěru, lásku a odvahu. Ježíš říká: „Já jsem světlo světa, kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života.“ (Jan 8:12). A toto světlo života prosvěcuje i nejtemnější stránky člověka a uzdravuje, co zahynulo. Tedy, hle člověk, který přechází ze smrti do života. Sám Bůh mu ve svém Synu podává ruku a stává se jeho průvodcem. Přijměme tedy Jeho pozvání a následujme Jej v onom podivuhodném čase velikonočním…
Autor: Martin Škoda, kaplan ve Věznici Stráž pod Ralskem
