Vřele doporučujeme článek Mgr. Jiřího Mertla, Ph.D., sociologa z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí , v. v. i., Praha. Pan Mertl se v článku „Vězení, potlačování autonomie a responsibilizace u vězněných a propuštěných osob v ČR“ zabývá tím, jaké má uvěznění vliv na opětovné zapojení se uvězněných osob do společnosti, jak to ovlivňuje jejich zaměstnatelnost a především, jak uvěznění ovlivňuje jejich schopnost být samostatní, motivovaní a iniciativní.
Cílem této studie je představit, jak může prizonizace negativně ovlivňovat znovuuvedení do společnosti a desistenci a zároveň zasadit tuto problematiku i do českého kontextu, kde stále není dostatečně diskutována a kde ani systém práce s vězněnými a propuštěnými osobami plně nereflektuje dopady prizoni-zace, jak bude patrné z analýzy empirických dat, kterou budu prezentovat dále. V rámci prezentace poznatků z vytvořených dat dále poukážu, že v českém pro-středí existuje systémová kontradikce spočívající v nastavení českých věznic, kte-ré akcentují a zesilují vliv prizonizace, ale odborný vězeňský personál i někte-ří sociální pracovníci/pracovnice následně od vězněných a propuštěných osob v různých situacích vyžadují jejich osobní iniciativu a zodpovědnost a autono-mii, která byla ovšem předtím systematicky ve vězení potlačována. Na to navazu-je i výzkumná otázka, kolem níž je tato studie postavena: je možné a férové v sou-časném českém systému penitenciární a postpenitenciární péče od vězněných/propuštěných osob vyžadovat, aby byly motivované, iniciativní a aktivní?
Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 2020, Vol . 56, No . 4: 523 –553https://doi .org/10 .13060/csr .2020 .017
Celý článek si můžete přečíst na webu Sociologického časopisu.
sepsala Bláža Kotrsová
