První odborný výzkum na téma dětí vězněných rodičů ukázal na velmi závažné dopady této události na děti, včetně toho, jak moc jim to ovlivňuje budoucí život. Tříletý výzkumný projekt s názvem Rodičovství za mřížemi realizovala Masarykova univerzita v Brně v úzké spolupráci s naší organizací. Výzkum vznikl také díky úzké kooperaci s Vězeňskou službou ČR. Podrobné výsledky byly přestaveny na tiskové konferenci, která proběhla 28. května v Praze.
„Pracujeme mnoho let s dětmi, kterým odešli rodiče do vězení a vidíme, jak moc je to ovlivňuje k horšímu. Dochází ke zhoršení fyzického i psychického zdraví, nastávají problémy s chováním, některé děti se sebepoškozují. Riziko, že tyto děti skončí v dospělosti také ve vězení, je pěti až osminásobně vyšší. Tyto naše poznatky z praxe nám potvrdil výzkum Rodičovství za mřížemi.“
Žaneta Dvořáčková, vedoucí projektů pro děti a rodiny, MVS
Výzkum měl za cíl porozumět tomu, co se děje s dětmi, když jsou odloučeny od rodičů v důsledku věznění a jaký to má vliv na prospívání dítěte. Pozornost byla věnována tomu, co se děje se vztahem s tímto rodičem, dopadům věznění na život dítěte i kontaktu dítěte s rodičem během výkonu trestu. Výzkum probíhal s uvězněnými rodiči, s dětmi samotnými i s těmi, kteří o ně pečují. Ke sběru dat byla využita kvalitativní i kvantitativní metoda.
“Ukázalo se, že uvěznění rodiče znamená pro děti, které mají s rodičem dobrý vztah, enormní emocionální zátěž, negativně to ovlivňuje jejich psychiku, jsou často traumatizované. Odchod rodiče za mříže vytváří u dětí podmínky pro nepříznivou životní trajektorii, která ovlivňuje život dítěte nejen v přítomnosti, ale je riziková i pro jeho budoucí život.“
Jitka Navrátilová, hlavní řešitelka výzkumu, Fakulta sociální studií MU Brno
Dětem, kterým se také říká “neviditelné či zapomenuté děti”, není v ČR věnována systematická odborná pomoc a jejich práva nejsou legislativně ukotvena. Oficiální statistika o počtu těchto dětí neexistuje, ale MVS odhaduje, že jich může být až 40 tisíc. S dětmi vězňů pracuje MVS třeba na letních kempech, které pro ně pořádá, nebo v klubech, kde se děti pravidelně scházejí.
Na tiskové konferenci vystoupil také generální ředitel Vězeňské služby ČR Simon Michailidis, který uvedl, že výzkum Rodičovství za mřížemi bere velmi vážně a v plánování dlouhodobého konceptu vězeňství na další roky počítá třeba s tím, že by děti mohly samy kontaktovat telefonicky rodiče ve výkonu trestu. To nyní není možné, impuls ke komunikaci jde vždy ze strany rodiče.
Výsledky výzkumu jsou shrnuty v publikaci Rodičovství za mřížemi. Dále vznikly didaktické materiály a příručky pro efektivnější práci sociálních pracovníků s těmito dětmi. Mezi další plánované kroky v budoucnu patří vzdělávání sociálních pracovníků, nebo rozvíjení tématu s pracovníky ministerstev (MPSV, MŠMT).
Výzkum Rodičovství za mřížemi vznikl za podpory Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA.
Autor: Jitka Vrbová
