Ve čtvrtek 16. června 2022 zorganizovalo Mezinárodní vězeňské společenství ve spolupráci s iniciativou Hatefree Culture akci s názvem Otevřený piknik. Cílem bylo upozornit na tematiku tzv. zapomenutých dětí a k diskusi na toto téma přizvat veřejnost, odborníky, neziskový i státní sektor z oboru vězeňství a také rodiny, které mají vlastní zkušenost s uvězněním člena rodiny a dopadu této skutečnosti na děti.
„Chtěli jsme zvolit téma, které je nepotřebnější. A za to považujeme aktuálně téma dětí vězňů. Je zde mnoho problémů, které život těchto dětí ovlivňuje – chybí soudržnost rodiny a citová pouta, je špatné finanční a sociální zázemí a dnešní ekonomické problémy a sociální nejistota tyto trable ještě prohlubují. Sami zažíváme, že osudy těchto zapomenutých dětí jsou opravdu drsné. Tyto děti přitom nic neudělaly, jen se narodily do rodiny, kde jim zločin vzal jednoho nebo oba rodiče. Dítě se ocitne zcela samo v neznámé situaci, se kterou si ovšem neví rady ani jeho rodiče, prarodiče, ale ani učitelé a dětští lékaři. Nedostatek kontaktu mezi rodičem a dítětem a nedostatek lásky a nepochopení ze strany okolí a další vliv mohou být hybnými silami dalších zločinů. Proto je pomoc těmto dětem zásadní,“ uvádí Gabriela Kabátová, ředitelka MVS.
O tom jak těžce prožívá odchod za mříže desetiletá Eliška, přišla na Otevřený piknik vyprávět její matka. Dívenka podle matky nechce o tématu vůbec mluvit a nesvěřila se s tímto „tajemstvím“ ani nejlepší kamarádce. Místo otce v rodině zastoupil nejstarší 20letý syn, na kterého se dívenka upnula. Rodina se nedávno zúčastnila projektu Den s dítětem, který rodině umožnil, aby mohli strávit celý den pohromadě i s vězněným tatínkem. „Bylo to pro nás něco neuvěřitelného a dcera Eliška byla moc šťastná,“ říká maminka.
Pozitivní vliv akce Dne s dítětem na odsouzené tatínky potvrdila na akci Hana Prokopová, vedoucí oddělení výkonu trestu ve Věznici Jiřice. Podle ní jsou taková emotivní setkání mimo šedé návštěvní zdi věznice velkou motivací pro tatínky, kteří si uvědomí, o co na svobodě přicházejí. Na Den s dítětem jsou přitom vybíráni odsouzení, kteří se chovají slušně a mají účast „za odměnu“. Stejný projekt probíhá také v bělušické věznici. Osobně o ní přišel pohovořit ředitel Ondřej Kroupa, který je důkazem toho, jak se vězeňství pomalu modernizuje. Třeba tím, že se rozhodli koncept Dne s dítětem ve věznici Bělušice převzít a sami organizovat, protože jeho verze je již vyzkoušená a osvědčená. Dodal také, že setkání rodin a odsouzenými jeho věznice podporuje třeba tím, že pokud je to možné, běžné návštěvy s dětmi probíhají v okrasné zahradě v areálu věznice, kterou budovali sami vězni. Na pilotní projekt, kdy vězněný tatínek může vidět vůbec poprvé svého potomka, protože v době odchodu za mříže ještě nebylo narozené, upozornila Iveta Součková, vedoucí sociální služby z obecně prospěšné společnosti RomoDrom.
Výzkum Rodičovství za mřížemi přišla na akci představit Jitka Navrátilová z Fakulty sociální studií Masarykovy univerzity v Brně. Jedná se o první český výzkum, na kterém se MVS podílí a který probíhá za finanční podpory Technologické agentury ČR. Jeho cílem je zjistit skutečné dopady na vývoj dětí, kterým odejde rodič či rodiče do vězení. Hloubkové rozhovory s dětmi ukazují, s jak vážnými problémy se děti potýkají. Jitka Navrátilová popsala, že děti odsouzených rodičů prožívají smutek, nejistotu, bojí se o svého rodiče ve vězení, nebo naopak jeho návratu, nejsou si jisté, jestli je má ještě rád a často nevědí, jak se k problému postavit, jak o něm mluvit. Tak o něm raději nemluví. Konec výzkumu je naplánován na příští rok a posloužit by měl pro další materiály a pomůcky pro práci s těmito dětmi.
Akce Otevřený piknik se zúčastnila také Andrea Matoušková, ředitelka Probační a mediační služby, Jana Smiggels Kavková z Asociace organizací v oblasti vězeňství, Lukáš Dirga z Ministerstva spravedlnosti nebo zástupce Českého helsinského výboru a další zástupci z řad odborníků.
„Jsme rádi, že jsme toto téma mohli otevřít a že je o něj zájem. Tyto děti jsou jiné jen proto, že mají někoho ve vězení, samy nic neudělaly. Dostávají ale životní facky ze všech stran. Je to rodina i společnost, které se na nich negativně podepisují,“ doplňuje Gabriela Kabátová. Podle ní je důležitý zájem samotných věznic o problematiku a pomoc by mohl přinést i dětský ombudsman, jehož vznik se zvažuje.
MVS aktuálně nabízí 7 projektů pro děti a rodiny vězňů: Den s dítětem, Andělský klub, Andělský strom, Andělský kemp, Dream Academy, nákup školních pomůcek a potravinová pomoc rodinám.
sepsala Jitka Vrbová
