„Role církví a význam religiozity v následné péči o propuštěné vězně“, právě tak se jmenuje závěrečná zpráva dvouletého výzkumu PhDr. Andrey Beláňové, Ph.D. ze Sociologického ústavu Akademie věd České republiky.
Doktorka Beláňová se ve svém výzkumu zabývala rolí vězeňských kaplanů, dobrovolníků, některých neziskových organizací včetně MVS, a církví. Zjistila, že je religiozita v českých věznicích a v postpenitenciární péči nedostatečně prozkoumaná. Závěrem ale píše:
Na základě tohoto výzkumu lze konstatovat, že v České republice existuje v rámci religiózně motivované (post)vězeňské péče řada příkladů dobré praxe a efektivní spolupráce. V konkrétních případech propuštěných věřících byl pozorován vyšší potenciál pevnosti jejich odhodlání a motivace k desistenci. … je možné říci, že i přes silně sekularizovanou povahu institucí a veřejného prostoru v České republice si religiozita našla ve vězeňství své místo. Typické pro její rozvoj je postupné ukotvování, díky němuž má potenciál se do budoucna dále rozvíjet. V postpenitenciární péči zajišťují náboženské subjekty i jednotlivci významnou část péče. Kvalita péče těží ze spolupráce s kaplany a podpory církví a dobrovolníků. Velkým přínosem je zaměření se na nejvíce marginalizované skupiny obyvatel (propuštění a zároveň závislí či bez domova). Duchovní péče je personálem a vedením věznic stále více akceptována. Vzájemná ekumenická spolupráce mezi církvemi a náboženskými společnostmi je obecně dobře nastavená.
Beláňová, Andrea. 2020. „Role církví a význam religiozity v následné péči o propuštěné vězně: Vyhodnocení dvouletého výzkumného projektu.“ Výzkumná zpráva.
Celou závěrečnou zprávu si můžete přečíst na webu Sociologického ústavu AV ČR.
sepsala Bláža Kotrsová
