„Vězni a lidé, kteří páchali trestnou činnost jsou nejen neviditelní, ale také nenávidění. Udělali něco zlého. Přesto vnímám jako smysluplné být tu pro ně. Ne proto, že by si to zasloužili, ale protože není správné nechat člověka v samotě a bez naděje,“ popisuje výkonná ředitelka Mezinárodního vězeňského společenství důvody, proč se rozhodla pomáhat odsouzeným a jejich rodinám. Nejen o tom hovoří v rozhovoru pro revue České křesťanské akademie Universum č. 3/2025. Rozhovor nabízíme k přečtení a děkujeme redakci za jeho poskytnutí.
Zdroj: Universum 3/2025
