Jedenáct tatínků se setkalo se svými dětmi v sobotu 6. září ve Věznici Bělušice. Den s dítětem jim ve spolupráci s věznicí přichystala dvacítka dobrovolníků MVS.
Okrasná zahrada leží mimo vlastní prostory věznice a na jeden den se zaplnila běhajícími a smějícími se dětmi, hudbou a zpěvem a skupinkami tatínků s maminkami, babičkami a potomky, které si povídaly, soutěžily a pochutnávaly si na dobrém jídle. Některé děti ani nevěděly, že jsou ve vězení: ve svých kočárcích přijely i několikaměsíční nebo dvou- až tříleté. „Malý neví, že je přítel zavřený. Řekla jsem mu, že je v práci,“ svěřila se jedna z maminek. Jiné děti už tomu rozuměly a spolu se svými rodiči oceňovaly, že se tentokrát mohli všichni setkat v neformální, dokonce slavnostní atmosféře.
„Na chvíli jsem zapomněl, že jsem ve vězení.“
odsouzený tatínek, účastník akce
Přichystané soutěže cílily na spolupráci tatínků s jejich dětmi, na jejich součinnost i na fyzický kontakt, který jim jindy zcela chybí. „Svou dceru jsem dneska vzal do náruče vůbec poprvé,“ svěřil se jeden z odsouzených. Holčička se narodila až po jeho uvěznění a během návštěv ji pochovat nesmí. Společně si rodiny také vyrobily obraz, kam mohl každý otisknout svou dlaň a připsat druhým vzkaz. Svému tátovi jedno z děvčátek navléklo na ruku korálky, a ten tak zbytek dne strávil s poněkud jinými „náramky“, než se nosí ve vězení.
„Já když jsem s tátou, tak myslím jenom na tátu.“
syn odsouzeného, účastník akce
Na konci dne tekly také slzy. Ne proto, že se pomotaly medaile a na jednu z děvčat už se odměna za celodenní soutěžení prostě nedostala. Ale proto, že přišel čas loučení. Někteří z odsouzených netajili slzy, ani když už zamávali svým blízkým a pomáhali s uklízením zahrady. „Moje rodina je pro mě to nejdůležitější v životě,“ uvedl jeden z odsouzených mužů. Den s dítětem pomohl připomenout, že právě tak by to mělo být.
Den s dítětem letos proběhl už ve čtyřech věznicích a chystá se ještě ve Věznici Kuřim.
Projekt je realizován díky podpoře Ministerstva spravedlnosti ČR, Ministerstva práce a sociálních věcí, Nadaci MONETA Clementia a LEGO Group. Děkujeme!
Autor: Alena Scheinostová
