Litvínovský trenér a provozní ředitel ACEMA Sparta Praha, Ondřej Kašpárek, zakoupil našemu klientovi před propuštěním pracovní oblečení. Co ho k tomu vedlo a jaká je jeho osobní zkušenost po výkonu trestu, na to nám odpověděl v dnešním rozhovoru.
Milý pane Kašpárku, jak jste se dozvěděl o tom, že sháníme pracovní oblečení pro našeho klienta před výstupem z výkonu trestu? A proč jste se rozhodl pomoci?
Dozvěděl jsem se o tom na instagramu. Zakoupení oblečení je ta nejmenší věc, co můžu někomu poskytnout. Může se to zdát jako drobnost, ale když jde člověk z výkonu trestu, mnohdy má jen dluhy, možná pár korun v kapse na autobus. Pracovní oblečení je možná pro propuštěného člověka důležitější než cokoliv jiného.
Vy sám jste byl odsouzen k 5 letům vězení, ve výkonu trestu jste nakonec strávil 33 měsíců. Jaká byla vaše zkušenost po propuštění?
Troufám si říct, že pro jakéhokoliv propuštěného člověka je to vážně těžké. Je celkem jedno za co člověk seděl a je celkem jedno, jestli má dluhy nebo nemá. Ve vězení jsem často viděl, jak rodina odsouzeného zavrhla, a tak je za branou věznice jeho jedinou starostí to, jestli půjde doleva nebo doprava. Měl jsem dluhy a ve vězení mi ještě narostly o úroky, které jsem jako odsouzený nebyl schopen splácet, a to ačkoliv jsem z těch celkových 33 měsíců pracoval 31 měsíců.
Největší zásluhu na tom, že jsem se po propuštění postavil na vlastní nohy, má moje rodina a moji nejbližší kamarádi. Zařídili mi bydlení a práci, pomohli mi uhradit dluhy. Vše jsem pak splácel švagrovi. Lidi po propuštění často nemají ani tyto základní věci – bydlení a práci. Se záznamem je navíc těžké práci sehnat.
Myslím si, že by velice pomohlo, kdyby náš stát nabídl alespoň prvotrestaným pomocnou ruku – s dočasným bydlením, se základní prací nebo s pozastavením splácení dluhů.
Co vás vede k tomu dál pomáhat?
Uvědomil jsem si, že odsouzení jsou velice stigmatizováni, okolí se od nich často odvrátí. Ke mně se okolí zády nepostavilo, ale když budu optimistický, tak to platí možná u 1 z 10 odsouzených. To ostatním vděčím za to, že teď stojím na vlastních nohách. A proto tuto pomoc rád předávám dál.
Velice Vám děkujeme nejen za ochotu prakticky pomoci, ale i za milý rozhovor. Do dalšího života Vám přejeme vše dobré!
sepsala Bláža Kotrsová
foto: archiv AC Sparta Praha
