Každý rok si 22. února vládní i nevládní organizace připomínají oběti trestných činů. Tento den je připomínkou podpisu Charty práv obětí ve Velké Británii v roce 1990. Cílem každoročního připomenutí je především zvýšit povědomí o právech a potřebách obětí. Je to možnost upozornit na to, jak můžeme obětem pomáhat, co měnit v právním postavení obětí a v péči o ně. A je to příležitost k osvětě – jak lépe oběti chápat, jak porozumět co cítí, jaký je jejich způsob uzdravování, co potřebují.
Velkým problémem zůstává fakt, že ze strachu a ostychu zůstává mnoho případů stále nenahlášených a mnoho let utajovaných. „Zejména oběti šikany a sexuálních trestných činů se často tak stydí, že i po desítky let nejsou schopné říci, co se stalo. Zveřejňování výpovědí jiných obětí pomáhá dalším, aby se přestaly bát a aby trestný čin ohlásily“, uvádí Gabriela Kabátová, ředitelka MVS. Oběti také mívají pocity falešné viny. Nesou si v sobě pocit, že si za zlo, které se jim stalo, mohou tak trochu samy. „Oběť se nikdy plně nezotaví, pokud bude mít pocity viny. Proto je zapotřebí o zkušenostech obětí mluvit,“ dodává Gabriela Kabátová.
Jednou z organizací, která obětem trestných činů u nás pomáhá, je Probační a mediační služba. „Pracujeme každý rok v průměru s 5 000 oběťmi trestných činů. Snažíme se obětem podat odbornou pomocnou ruku a zároveň apelovat na pachatele, aby si uvědomil důsledek svého činu, ale zejména,aby aktivně přistoupil k nápravě škod. Tradičně si 22. února připomínáme Evropský den obětí trestných činů, lidem se snažíme ukázat, že existuje rozsáhlá síť našich 74 středisek po celé České republice, dále služebny Policie České republiky a také významná síť neziskových organizací, na které se mohou lidé, oběti, obrátit o pomoc a radu. Jsme rádi, že se všichni, kdo chtějí pomáhat, mohou doplňovat a spolupracovat na konkrétní pomoci obětem,“ říká ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková.
Mezinárodní vězeňské společenství od roku 2015 organizuje pro oběti trestných činů projekt Building Bridges. Skupina obětí se v uvnitř věznice pravidelně každý týden potkává s pachateli z nesouvisejících případů. Skrze principy restorativní justice hovoří na témata jako je vina, odpuštění, trest, pokání a tak dále. Cílem je nastartovat na obou stranách cestu uzdravení a vyrovnání se s trestným činem, který zasáhl do jejich životů.
Nabízíme pár tipů, jak efektivně pomoci, pokud máte vedle sebe někoho, kdo se stal v minulosti
obětí trestného činu:
- Ve smutku buďte s obětí, ale nedávejte žádné rady. Přijímejte, že pocity patří oběti a vám
nepřísluší říkat, jaké mají či nemají být, nebo jak dlouhý má být ozdravný proces. - Zcela zničující mohou být věty typu – už se přestaň trápit, zas tolik se nestalo, hoď to za
hlavu, už buď normální. - Stejně tak se vyvarujte těchto otázek – Kolik let sis nechal/a tu šikanu líbit? Proč jsi o tom
nikomu dříve neřekl/a? Stalo se ti to ale víckrát, není to už divné? - Ptejte se spíše, jestli oběť chce o něčem z minulosti mluvit, ale nenuťte ji.
- Ujistěte oběť, že s ní půjdete, jakkoliv dlouhou cestu bude potřebovat, proces může být
nepochopitelně dlouhý. - Ujistěte oběť, že přijmete jakýkoliv způsob, který bude pro své uzdravování potřebovat.
- Smiřte se s tím, že oběť bude jednat zcela jinak, než čekáte a bude mít jiné prožitky, jiné
projevy emocí, často neadekvátní. - Doporučte pomoc profesionálů, ale pokud to oběť nepřijme, akceptujte to.
- Smiřte se s tím, že oběť nikdy plně nepochopíte.
- Buďte maximálně citliví a mějte maximální pochopení.
A pamatujte, že i po právní stránce oběť je obětí, pokud se tak cítí a neprokáže se opak.
Sepsala: Jitka Vrbová
