Když se řekne dětství, tak si vybavím hračky, různé hry na indiány, doktory, maminku a tatínka. Výlety do přírody a Vánoce, to, že člověk v tomto choulostivém věku opravdu věří, že mu pod stromeček dává dárky opravdový Ježíšek. Ale skutečnost je v mém životě jiná. To co je výše uvedené, je spíš představa pěkného…
Pokud se budeme ptát, kdo mě v životě nejvíce ovlivnil, je si třeba zároveň položit otázku, zda pozitivně či negativně. Já mám ve svém životě pro mne velmi důležitou osobu, která právě zvládla obojí a jejíž ovlivnění mě provází dodnes. Má zesnulá babička Beatrice Marie Anna byla svým způsobem přežitek doby. I když se…
Pavel Dětství bylo velmi krásné, hlavně ta rodičovská láska. V životě mě nejvíce ovlivnili kamarádi a od toho se odvíjel můj dosavadní život. Roky ve škole byly dobré, neboť jsem dělal, co mě nejvíc bavilo – fotbal, chodil jsem na sportovní školu.
Když se řekne dětství, vybaví se mi mnoho, například rodičovská láska. Nejvíc mě ovlivnili opět rodiče, protože bez nich bych byl nikým. Roky ve škole jsem prožíval víc než dobře, škola mě bavila a byl jsem oblíbený. A to jak spolužáky, tak i u kantorů. Takže škola ve mně zanechala hezké vzpomínky,
Jiří. Co prožívám každý den? Každý den je tu stejný a člověk je dost vystresovaný, když je na TPN ( Trvale pracovně nezařaditelní) a vidí ty mrzáky a lidi, kteří mají 12 na hlavu. Je to pro normálního člověka hrozné a to když je 6 roků zavřený a z toho 3 roky na TPN. Zaplať Pán…
Zdeněk Co mně dělá radost. Že mě Pán Bůh neopustil, i když mám za sebou několik pokusů o sebevraždu. Dva způsoby mých pokusů vám krátce popíšu. Po celý život prožívám různé stavy úzkosti, strachu a depresí. Rozhodl jsem se se vším skončit I tentokrát mě Pán Bůh neopustil-vzít si život. Neviděl jsem už žádné východisko.…
Moje dospívání. Začínám psát o svém mládí, které bylo radostné, ale i smutné. Moje rodiče na mě neměli mnoho času, tak jsem vyrůstala jako samorost. Bydlela jsem převážně u babičky, která se o mě starala. Rodiče svoji lásku ke mně nahrazovali penězi a dárky, tudíž mě zároveň i rozmazlovali. Mohla jsem si dovolit vše, co…
Moje dospívání Dětství jsem měla krásné, ráda na něj vzpomínám. V 10-ti letech jsme se stěhovali do menšího města. Škola mě taky docela bavila. Moje nejlepší kamarádka Marcela mě docela ovlivňovala, v dobrém slova smyslu. Učila jsem se s ní, chodila do školy a někdy i za školu. V létě na koupaliště a v zimě bruslit.
Moje dospívání od 11 do 19 ti let Dětství jsem neměla zrovna růžové, ale měla jsem možnost vyrůstat u mé babičky a dědy. Jezdili jsme tam na víkendy a na celé prázdniny. Vůbec se mi nechtělo vracet domů. To pokračovalo do mých 14 ti let. Pak jsem začala blbnout, užívat drogy, chodit za školu.
Moje dospívání: Do sedmi let jsem byla vychovávaná s mladším bratrem, maminkou, ve šťastné skromné rodině. Pak s náma žil matčim přítel -náš otčím. A narodila se sestřička. Mně, ale začali povinnosti vůči mladším sourozencům. A život se mi změnil. S otčímem jsem si nerozuměla, všechno co jsem dělala dobře, to na mě viděl negativně. Začaly hádky…
[wpforms id=“2184″ title=“false“ description=“false“]
[wpforms id=“1736″ title=“false“ description=“false“]